Archive for INTERVIEW

INTERVIEW + FOTOREPORT Sodoma Gomora ve Stormu

16. března 2019 kapela Sodoma Gomora zakončila svou tour Cruci-fiction v klubu Storm.

Předskokany jim byli Redzed, Forgen, Starvin Marvin a RNZ. Sodoma Gomora patří mezi ty, kteří lidi rozdělují. Buďto se vám jejich tvorba líbí nebo ne, ale nenechá vás lhostejnými.

Těch, kdo si je rádi poslechnou, se ve Stormu sešlo dost. Publikum vřelo, když během šou na podium zavítal i princ temnot Haades na svém bílém koni. Nekompromisní rýmy řezali vzduch a testosteron by se dal krájet po celý večer. Došlo i na již klasickou součást koncertů Sodomy Gomory, kdy chtějí ukázat kozy od některé z fanynek,aby pokračovali 🙂 Během večera se nám podařilo všechny krátce vyzpovídat.

sodomagomora MINISIZE storm photoby113kw 000001
« 1 of 7 »

1. Jak hodnotíš proběhlou tour Cruci-fiction?

Řezník: Tour byla super, objeli jsme celou Českou republiku, viděli jsme zase naše fans, od východu po západ, bylo to fajn, je to kult. Jsme rádi vždy, když dorazí sodomagoři, dělá se bordel, perfektní.

Desade: Je polovina března, a máme 20 koncertů za sebou, bylo to skvělý, díky všem, který se zúčastnili, který přišli podpořit Sodomu a Redzeda.

Haades: Já ´sem se tour nezúčastnil, akorát jednou rozbili Desadovi držku ňáký poláci na benzínce, tak ´sem za něj musel rychle zaskakovat v Třebíči, a moje druhá zastávka je teď tady ta finální a sem ´sem šel jenom proto, že je tady chlast zadarmo.

2. Co chystáš na rok 2019?

Řezník: Plánujeme nový album Sodomy Gomory, já dělám ještě nový solo album Řezníka, dělám film a ještě hru. Takže letos toho bude fakt hodně, určitě je na co se těšit!

Desade: Makáme na nový Sodomě Gomoře. Bude to nabitý jak svině.

Haades: Velký věci.

3. BBARAK letos slaví 20 let. Máš nějaké vzpomínky na bbarák, co pro tebe znamenal?

Řezník: My když jsme začínali s rapem, tak se v bbaráku psalo o špatným českým rapu, ale pak postupem času jste nám začali věnovat trošku pozornost, takže se to zlepšilo. Affro (zakladatel bbaráku – pozn.redakce) nám pomohl se startem naší kariéry, hráli jsme v roce 2010 před NECRO, hráli jsme před TECH N9NE v roce 2012 a další, takže nemůžu říct nic zlýho, jsme rádi za to, že to bylo, a že to funguje pořád.

Desade: Já si bbarák pamatuju, ještě když to byl tištěný časák, my jsme si to kupovali tehdy ještě s naším prvním producentem, kdysi… Je to kult, ale teď už to popravdě moc nečekuju, od té doby co tam vycházejí články o mně.

Haades: Vzpomínám na můj první hiphopovej koncert ve městě, kde jsem tehdy bydlel. Tam rozdávali bbaráky zadarmo, tak ´sem si jeden vzal a listoval ´sem snad rok v kuse. Dokonce ´sem ty články četl opakovaně, byl ´sem fakt blázen do hiphopu. A když na hiphopkempu rozdávali další, tak jsem si ho zase vzal, ale nekupoval sem si to, na to ´sem neměl love. Ale měl ´sem pak sbírku asi čtyř čísel, co sem sesbíral zadarmo a těma ´sem listoval často.

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .

INTERVIEW + FOTOREPORT Hellwana v Rock Café

V Rock Café jsme vyzpovídali vycházející hvězdu – českou zpěvačku/ raperku Hellwana.

Hellwana, která je vítězkou soutěže Českého rozhlasu, díky čemuž měla možnost vydat EP, a natočit videoklip, předvedla magický výkon v perfektní angličtině, pochází totiž částečně z Londýna. Hellwana, vlastním jménem Monika Evans, vydala alba Phases a Sunbeam a odpověděla nám na pár otázek.

saroc hellwana rockcafe photoby113kw 001
« 1 of 5 »

1. Máš nové album – Hellwana Phases. Pověz nám k němu víc:

H: Inspiraci k EP Phases jsem brala ze svého života, popisovala jsem různé situace, které mne za dobu mé existence potkaly. Význam nechci vysvětlovat, radši to nechám na posluchačích, aby si to našli v mých textech sami. Spolupracovala jsem s crew Trash Gang, jmenovitě Cyper Sound, Ian Cratsch a Filip Zagata z Real and Rare.

2. Zpívaš v angličtině. Jakto, že umíš tak perfektně?

H: Souvisí to s tím, že mám část rodiny v Londýně, žije tam moje sestra, je to pro mne odmalička druhý jazyk, a oblíbený, takže jsem se ho snažila co nejlíp naučit i ve škole.

3. Jaké jsou tvoje oblíbené rap umělkyně?

Baví mne třeba Little Simz

nejznámější je asi Lady Leeshur a její Queen´s Speech

hodně mě baví Nadia Rose a její Skwod

a nebo Akua Naru

4. Vzkázala bys něco holkám, který třeba čtou tenhle rozhovor, a přejí si také kariéru na poli hudby?

H. Dont be a pussy! 😉 (nebojte se)

Text a foto a video z koncertu 113kw, původně pro bbarak.cz .

Fotoreport z celého koncertu zde http://blog.113kw.net/sa-roc-rock-cafe/

INTERVIEW + FOTOREPORT Nothing,nowhere v Café v Lese

Nothing,nowhere je pseudonym Joe Mulherina, narozeného roku 1992. Je straight edge vegan, nikdy nekouřil, nepil ani neužil žádnou drogu, a veganem se stal v prváku na střední škole.

Zde formoval kapelu Mulherin, kterou měl se svými kamarády. Zároveň se zabýval filmařinou, chodil na filmovou školu ve Vermontu, a autorsky spolupracoval na krátkém filmu Watcher, se kterým se umístil na Vermontském filmovém festivalu. V roce 2013 se zůčastnil festivalu Cannes, kde v rámci workshopu natočil film, který pak získal tři ceny. Od roku 2015 uploaduje na soundcloud svou hudbu pod jménem Nothing,nowhere. V červnu 2015 vydal své debutové album „the nothing, nowhere“ LP na bandcampu. Po vydání dalších dvou EP, „Bummer“ a „Who Are You“ ve spolupráci s rakouským producentem Oilcolor, v říjnu 2017 vydal album „Reaper“, album kytarového emo rapu, které New York Times označily za nejslibnější album roku. Album produkoval spolu s producenty Erik Ron a Jay Vee. V únoru roku 2018 se upsal k labelu Fueled by Ramen, a vydává nové tracky a videa. V říjnu a listopadu byl na tour v Evropě, a následuje americké turné.

4. listopadu 2018 se do Café V Lese na zcela vyprodaný koncert amerického rodáka z Massachusetts Nothing,nowhere, kterému předskakoval hudebník Lontalius z Nového Zélandu. Jeho procítěná produkce narvané publikum navnadila, a Joe Mulherin, aka nothing.nowhere potom vlítnul na podium jako kulový blesk, bylo témeř nemožné ho vyfotit. Naštěstí předtím se nám podařilo s ním udělat rozhovor, který vám přinášíme.

1. Kdo je Joe Mulherin a kdo je Nothing,nowhere – krom toho, že je to velmi úspěšný tvůrce s 3 LP a 4 EP? A proč jsi se rozhodl „Bummer“ a „Who are you?“ vydat jako kazety?

NN: Já doufám, že Joe Mulherin a Nothing,nowhere jsou ta samá osoba, protože bych opravdu chtěl, aby lidé viděli mé pravé já. Už když jsem začínal s Nothing, nowhere, tehdy jsem zůstával anonymní, ale dával jsem do své hudby spoustu svých autentických emocí. Jde to opravdu až na dřeň, dávám do Nothing,nowhere svou duši. Rozhodl jsem se vydat „Bummer“ a „Who are you“ vydat na kazetách, protože jsem velmi nostalgický, a miluju devadesátky a vzpomínky na svoje dětství, když jsem byl v autě s mámou a viděl jak dává kazety do rádia, napadlo mne, že by to mohlo být fajn. A na show to byla sranda, lidé se ptali jestli máme cd nebo vinyly, a my jim ukázali kazety, a pak ty jejich překvapené výrazy, no… možná to udělám znovu.

2. V jednom z rozhovoru (pro UPSETmagazine) jsi řekl, že je pro tebe stále překvapující, že lidé tvou hudbu poslouchají. nejen poslouchají, ale že každý citlivý člověk soucítí z tvých písní bolest a smutek. Mne např. track „I´m sorry I´m trying“ skoro rozplakal, ale zároveň tím k tobě získávám obdiv, a pocit porozumění. Jak vnímáš dál reakce posluchačů, co v tobě vyvolává, když vidíš odezvu své tvorby v dalších lidech?

NN: Nechci lidi rozplakávat, je to myšleno pozitivně. Díky odezvě na sovu tvorbu si připadám, jako bych měl nějaký smysl, jako, že dělám něco smyluplného ve svém životě. Zažil jsem momenty, kdy, jsem si nebyl jistý tím, co dělám, nebo co je smyslem mého života, a tak dnes vidět lidi nechávat si udělat tetování ve jménu Nothing,nowhere, a vidět lidi na koncertech procítit skutečné emoce ze slov, které já píši, to jsou zážitky a pocity, které jsou pro mne velkou odměnou. A nechci to brát jako samozřejmost, protože jsem si opravdu nikdy nemyslel, že by se něco takového mohlo povést…

3. Jak pracuješ? Jaká je cesta od nápadu k hotovému, máš nějaké zvyky, které ti pomáhají pracovat rychleji? Na kterém albu ti šla práce nejsnáze od ruky? A jak probíhala? Bylo to na albu „ruiner“, které, jak producent Jay Vee přiznal na twitteru, vzniklo během 14 dnů?

NN: Svůj pracovní „styl“ pro psaní hudby, jsem si stanovil už v době, kdy jsem byl mladší. Spočívá v tom, že jsem zjistil, že čím méně času strávím tvorbou něčeho, tím lepší to může být. Uvědomil jsem si, že když jsem jednou dělal na songu asi pět dnů, tak ten pátý den jsem cítil, že už „nevím jistě, jestli to vůbec funguje“. Některé moje vydané skladby byly napsány asi za 30 minut. S inspirací je to zvláštní, někdy se objeví v nepředvídaném čase, jako třeba, když řídím. Můj telefon je plný hlasových vzkazů, a k některým když se vracím, tak si říkám „co jsem tím myslel“ a už ani sám nevím, co znamenají… A pokud se bavíme o posledním albu, které jsme s Jay Vee dělali, tak jsme udělali asi 25 nebo 30 songů za 14 dnů, a pak jsme vybrali ty co se nám nejvíce líbily. Můj teď asi největší song „hammer“, byl napsán za asi hodinu, nebo tak, a je to opravdu sranda, jak se to někdy povede, ale myslím, že na svém přístím albu, si dám víc na čas. Nechci nechat lidi čekat, ale dám si trochu víc času, abych viděl, co to udělá, prostě chci trochu experimentovat se svým pracovním procesem.

4. Kdo jsou lidé, kteří hrají ve tvých klipech, jsou to herci, nebo lidé, které znáš, či z rodiny, hlavně starší muž s dlouhými vlasy, objevující se ve více klipech?

NN: Většinu lidí, které vidíte v mých vidí znám. Jméno toho staršího muže je White Wolf (bílý vlk), a je zosobněním něčeho ztraceného, nostalgie, dětství a lítosti. V mých videích je vidět často, a mějte oči otevřené, protože s White Wolfem toho v budoucnu uvidíte víc!

5. V minulosti jsi se zabýval filmařinou, tvůj krátký film byly oceněny v Cannes. Jak natáčíš klipy, vymýšlíš scénaře sám, nebo oslovuješ různé videotvůrce a zajímá tě jejich nápad? Nejen v klipu k písni „ruiner“ se personifikuješ do podoby staršího muže, kterého sledujeme, jak se trochu naivním způsobem snaží o návrat své hudební kariéry. Ty sám se se v klipu objevíš jako člověk, kterého muž považuje za zástupce své cílové skupiny, tebe ale jeho tvorba nezajímá. Kdo je autorem třeba tohoto, dle mého názoru genialního, nápadu?

NN: Díky za to, že si myslíš, že je ten nápad geniální. Autorem jsem já, já jsem také natočil a sestříhal video. Cítím vděk za to, že mám zázemí ve filmu, protože mi to umožňuje udělat si sám pro Nothing,nowhere videa, a teď jsem v situaci, kdy mám větší budget, mám více peněz na to, dělat nápady, které jsem nebyl schopen dělat dříve. Video většinou vzniká tak, že si načrtnu pár nápadů na kus papíru a pak zavolám na svůj nahrávací label a řeknu „ mám tenhle divný nápad, s tímhle a je to něco jako starý muž, což jsem jako já v budoucnosti, nebo tak“… a oni většinou prostě jen řeknou „ok“ a pošlou mě dělat co potřebuji.

6. Vnímáš rozdíly mezi evropským a americkým publikem? Jak se ti líbil koncert v Polsku, koncerty ve Velké Británii aj. ?

NN: Všiml jsem si rozdílu ve vášnivosti publika, v Evropě. Publikum je tady úžasné, a z toho jaké jsem tady potkal lidi, mohu říct, že tady lidi opravdu milujou hudbu. A jak zmiňuju ve skoro každém interview, americké turné bude mít těžkou konkurenci, protože evropské tour a publikum na něm, zatím bylo skvělé a nevím, co by se muselo stát na americkém tour, aby to bylo lepší. A Česká republika a Praha je nádherná, jak vidím ty budovy a je zde také krásná přiroda, jako všiml jsem si že i kolem dálnice, líbilo se mi, listy, a ty kopce, a opravdu se mi tady líbí, není to vůbec takové, jak jsem nejdříve čekal, je to mnohem víc cool a trochu mi to připomíná krajinu tam, odkud pocházím.

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .