Archive for January 2013

1.divadelní reforma – Bertold Brecht

Bertolt Brecht (1899-1956)
“epické divadlo”
princip zcizení – verfremdungseffekt

Matka Kuráž a její děti
Kavkazský křídový kruh

image

1.divadelní reforma – Antoine Artaud

Antoine Artaud (1896-1948)

“trans ve změněném stavu vědomí”

Eseje:
Kruté divadlo
Divadlo a mor

Divadlo a jeho dvojenec

image

báseň 1919 – FILM

Úryvek z básně Stanislav Kostka Neumann – FILM

(cituji jen to, s čím se stotožňuji)

 

Miluji také film, když bláznivě letí,

pobádán biči zběsilé hudby.

Zpívej mi, vodopáde věcí a lidí, stromů a strojů, dětí,

když se tak řítíš mezi břehy věčně dvojité sudby

světla a stínu.

 

Měňavý světe, miluji všelidskou domovinu

a všecko nenávidím, co nás násilně dělí.

(…)

 

Měňavý výtažku světa, světe kondenzovaný,

světlem a stínem modelovaný,

jak ševelíš, zpíváš, vzlykáš, řveš,

ač němý!

 

Jak řítíš se, potácíš, plyneš a jdeš!

Života strome zatřeseš,

že větvemi všemi padají plody

po svahu travnatém, do čiré vody,

ulice, trati a stezky jsou jich plny,

moří a jezer je houpají vlny,

činžáky, dílnami, chrámy a paláci

valí se jejich příval,

ticho i hlomoz, páni a žebráci,

kdo by tu nevěřil, kdo by tu zíval,

ctnost je tak rudá a zločin tak bílý,

instinkty kalkulují a rozum šílí,

činy jdou po špičkách, sny lomcují závěsy,

nad vodou chvěje se vrbový list,

láska se červená, zelená se nenávist,

země se objímá s nebesy.

(…)

Stanislav Kostka Neumann – FILM  (1919)

Drama paintings

První akt druhé divadelní reformy v druhé polovině 20.století proběhl v ateliéru Jacksona Pollocka, když lil barvu na plátno a následně jej roztíral štětcem.

Multimedialita.

V druhé polovině 20.století většina umělců zašla až do krajností formy.

Citát:

“Nevědomí formuje individuum; zdokonaluje a mění je tím, že mu dodává orientaci, kterou získává od světa, a kterou individuum čas od času přijímá.”
Lucio Fontana, malíř, souputník Yves Kleina – Monochromní modrá IKB 48

DRUHÁ DIVADELNÍ REFORMA

Jaké bylo divadlo po 2.světové válce?

DEFINICE

Divadlo alternativní, nepravidelné, otevřené, divadlo “neuchopitelné, svobodné, drzé a divné” (citace Vladimír Hudec) – takové bylo divadlo, které opustilo kamenné budovy a vtrhlo do ulic a opuštěných prostor.

JMÉNA

Významní teoretikové období: Kazimierz Braun, reflektuje pohledy Richard Schechner, Peter Brook, Jerzy Grotowstkého. Českou situaci reflektují Jana Pilátová, Petr Oslzlý, Vladimír Hulec, Jan Dvořák či Milly Barranger.

POJMY

divadlo druhé divadelní reformy  - off-off theatre, fringe theatre, Freies Theatre, třetí divadlo, angura, butó, chudé divadlo, paradivadlo, otevřené divadlo, open air, nedivadlo, nepravidelné, autorské, studiové divadlo

CITÁT

Kazimierz Braun – období kdy reforma v závěrečné části – objevitelské cesty, velké festivaly, rozvoj nového cirkusu, expanze nových divadelních postupů do cizích zemí – i tehdejší ČSR

“Participation, improvisation, work in progress, free theatre, happening. Inscenace které mají pouze zkoušky.Improvizované premiéry bez zkoušek. Veřejné zkoušky bez premiéry. Kolektivní tvorba. Různé verze stejných inscenací. Volné inscenační struktury závislé na rozložené diváků a hreců, na prostorových a klimatických podmínkách, na politikých poměrech a na stupni ostražitosti cenzury. Představení, která trvají dny a noci, desítky hodin. Komuny, úly, noční divadelní bdění. Spacáky, deky, čaj. Kytary, bubínky, improvizovaný zpěv. Na podlaze, na schodech, kdekoli. Z potřeby, z touhy, (z drogy – dodatek do citátu můj názor), ze zoufalství lidí, kteří jsou ztraceni a tápou. Join us, take off your clothes. Taking off. Odhazování. Pusť, odpadni. Vzleť. Touch me, podej mi ruku, neboj se, follow me, pojď s námi. Společný pochod, společný zpěv, odchod herců z divadla na ulici na ramenou diváků, přes oheň, přes vodu. Společně recitované litanie a zaklínání. Společné zpěvy. Divadlo vzájemnosti.”

DEFINICE REFORMY

reforma – změna systému, která nenarušuje podstatu existující struktury