Dáma s kaméliemi
Dáma s kaméliemi je román, vydaný roku 1848 ve Francii pod názvem La Damme aux camélias, autora Alexandra Dumase mladšího. Úspěšný román sám Dumas mladší dramatizoval, premiéra proběhla 2. února 1852 v pařížském Théâtre du Vaudeville, kdy hlavní roli Margueritte (v českém překladu Markéta) , ztvárnila Eleanora Duse. Hned roku 1853 Giuseppe Verdi uvádí operu La Traviata, jejíž libreto napsal Francesco Maria Piave právě podle Dámy s kaméliemi. Hlavní postava je zde přejmenována na Violettu Valéry.
V anglicky mluvících pramenech najdeme toto dramatické dílo často pod názvem Camille. Od své premiéry byla hra mnohokrát (jen u nás minimálně dvacetkrát) inscenována, a také zfilmována – existují čtyři němé a více než deset zvukových verzí z různých zemí celého světa – jmenuji film Camille z roku 1936, v němž hlavní roli ztvárnila Greta Garbo, v režiii George Cukora.
Do českého jazyka byla hra přeložena již brzy po premiéře. Pro svou analýzu jsem si vybrala verzi překladu z roku 1973 – Hana Bělohradská s použitím překladu Anny Fárové a Jaroslava Gillara.
Obsah analýzy:
-
Hra
-
Autor
-
Datace
-
Čas a prostor
-
Rozsah
-
Postavy
-
Chór
-
Stavba hry
-
Obsah hry
-
Komentář
-
Překlady
-
Inscenace
-
Hlavní a vedlejší text
-
Frekvence výstupů postav
-
Srovnání času fabule, syžetu a diváckého času
-
Závěr
-
Poznámkový aparát
-
Prameny
- Hra:
Dáma s kaméliemi (La Damme aux cammélias, Camille)
- Autor:
Alexandr Dumas mladší (Alexandr Dumas, fils; Alexandr Dumas, Jr.)
- Datace:
1848 – 1852 (1848 vychází román Dáma s kaméliemi, divadelní hra má premiéru 1852).
- Čas a prostor:
Odehrává se v 19.století ve Francii, v Paříži a jejím okolí, v prostředí tzv. vyšší vrstvy.
- Rozsah:
Za předpokladu, že průměrně je 60 stránek textu divadelní hry hráno během 1 hodiny, se dá říci, že tato hra má délku zhruba hodinu a půl – 73 stran. Text není veršovaný.
- Postavy:
Markéta Gauthiérová – hl.postava; Nanynka – její služebná; Olympie; Prudencie; Čička; Alfréd Duval, 24 let; pan Duval, Alfrédův otec; Gaston Rieux, 28 let; Saint-Gaudens, 55 let; Gustav, milenec Čičky; hrabě de Giray; pan de Varville; lékař; Artur; posel; sluhové; hráči a hosté salónu u Olympie.
- Chór:
Chór (v textu značen jako „všichni”) v tomto dramatu vystupuje pouze v posledním obraze prvního dějství. Téměř v každém dějství promlouvá hlas, ohlašující nově příchozí osoby na jevišti. Objevuje se také hlas „vzpomínek” či „myšlenek” některých postav – značím jej jako „playback”. Celá hra je převážně konverzační, avšak v osmém obraze prvního dějství a třináctém obraze prvního dějství se zpívají písně.
- Stavba hry:
Celkem má drama Dáma s kaméliemi pět dějství po šesti až dvanácti obrazech. Níže rozepisuji frekvenci výstupů jednotlivých postav. U každého obrazu vypisuji pouze postavy s výstupy, nikoliv všechny přítomné postavy na jevišti.
- dějství – pokoj ve velkolepém pařížském bytě Markéty Gauthiérové
- obraz : Nanynka, Varville
- obraz : Nanynka, Varville, Čička
- obraz : Nanynka, Varville
- obraz : Varville, Markéta
- obraz : Nanynka, Varville
- obraz : hlas, Markéta, Olympie, Prudencie, Nanynka, Varville,Saint-Gaudens
- obraz : hlas, Markéta, Olympie, Prudencie, Varville, Saint-Gaudens,Gaston, Alfréd
- obraz : Markéta, Olympie, Prudencie, Varville, Saint-Gaudens,Gaston, Alfréd
- obraz : playback Markéta
- obraz : Alfréd, Markéta
- obraz : Markéta, Prudencie
- obraz : Alfréd, Markéta
- obraz : playback Markéta, Olympie, Saint-Gaudens, Gaston
- dějství – ložnice Markéty v pařížském bytě
- obraz : Nanynka, Markéta, Prudencie
- obraz : Prudencie
- obraz : Alfréd, Markéta,Prudencie
- obraz : Alfréd, Markéta
- obraz : playback Markéta
- obraz : hlas, Nanynka, Markéta, hrabě de Giray
- obraz : Alfréd, Nanynka, Prudencie
- obraz : Nanynka, Markéta, Prudencie
- obraz : Alfréd, Markéta
- dějství – pokoj ve venkovském sídle, nedaleko Paříže
- obraz : Alfréd, Nanynka, Prudencie
- obraz : Alfréd, Markéta,Prudencie
- obraz : Markéta, Čička, Gustav, Nanynka
- obraz : Markéta, Duval, Nanynka
- obraz : playback Markéta, Markéta, Prudencie
- obraz : playback Markéta, Markéta, Alfréd
- obraz : hlas, playback Markéta, Alfréd, playback Alfréd, Nanynka, posel
- dějství – salón u Olympie plný hráčů a hostů
- obraz : Olympie, Prudencie, Saint-Gaudens, Gaston, Artur, lékař
- obraz : Olympie, Prudencie, Saint-Gaudens, Gaston, Alfréd
- obraz : hlas, Olympie, Prudencie, Alfréd, lékař, Gustav, Markéta, Varville
- obraz : Markéta, Prudencie
- obraz : playback Markéta
- obraz : Alfréd, Markéta, Varville
- obraz : hrabě de Giray
- dějství – ložnice Markéty v pařížském bytě
- obraz : Gaston, Markéta
- obraz : Nanynka, Markéta, lékař, playback Čička
- obraz : Nanynka, Markéta, Prudencie
- obraz : playback Duval, Markéta
- obraz : Nanyka, Alfréd, Markéta
- obraz : Čička, Markéta
- Obsah hry:
Příběh nás zavádí do života, dnes by se řeklo: „luxusních prostitutek” – Olympie, Provencie, Čičky a Markéty v Paříži 19. století. Markéta je težce nemocná (z kontextu se dozvídámě, že patrně plicní chorobou) „dáma” s mnoha obdivovateli různého věku, které vždy dovedla obratně využívat ke svému obohacení. Život mezi večírky a dary od movitých obdivovatelů zvolila i proto, že nemá žádnou vlastní rodinu; ale v hloubi duše touží po opravdové lásce. Prudencie je její zřejmě starší a pragmatičtější (až cyničtější) přítelkyně; která již na lásku nevěří. Čička naopak najde lásku ve vztahu s Gustavem. Markéta zahoří láskou k Alfrédu Duvalovi, mladšímu muži, který jí chodil v minulosti navštěvovat i když byla nemocná a všichni ostatní na ni zapomněli. Markéta s Alfrédem odjede na venkovské sídlo, kde prožijí několik letních měsíců štěstí, běhěm nichž Markéta postupně prodává svůj majetek. Alfréd chce tomu zabránit, a vzít starost o finance na sebe, ale během jeho nepřítomnosti Markétu navštíví Alfrédův otec, a donutí ji z morálních důvodů (aby nepošpinila svou pověstí rodinu a Alfrédovu budoucnost) vztah ukončit. Markéta se vrátí do Paříže, do náruče jiných obdivovatelů, a Alfréd po souboji s jedním z nich zahořkne a posléze odjede. Na Nový rok je Markétin zdravotní stav již velmi zhoršen. Alfréd se za ní vrací, protože otec mu nakonec sdělil pravdu o důvodech Markétina zmizení. Alfréd si nesmírně vyčítá, že ji nevěřil, a usmiřuje se s ní. V závěru hry za nemocnou Markétou příjdou všichni ze svatby Čičky a Gustava, a Markéta umírá mezi přáteli.
- Komentář:
1917 (1926) H. Jelínek
1923 (1924, 1925) R.Flynt
1974 E.Hodoušek
1978 M.Cikánek
1998 J.Veselý
- Překlady do českého jazyka:
1873 E.Züngel
1893 J.H.
1917 (1926, 1956) H. Jelínek
1917 (1918) Z.Folprechtová
1920 (1921) M.Bártová
1923 (1924, 1925) dr.F.Naske
1925 (1926) N.Tučková
1924 J.Vobrubová – Koutecká
1928 J.Soukup
1956 E.Bezděková
1965 V.Kopalová
1973 A.Fárová, J.Gillar
1973 H.Bělohradská, A.Fárová, J.Gillar
1974 V.Kopalová
1978 A.Kraus (dramatická báseň dle předlohy)
1979 A.Ambrová, M.Pospíšil, P.Scherhaufer (scénář dle předlohy)
1981 (1998) V.Kopalová
1982 S.Havlásková
2008 Žák, J.
- Inscenace v českém jazyce:
Veřejně přístupné databáze Divadelního ústavu, sahají pouze do roku 1945. Pokud bych chtěla vypsat skutečně všechny proběhlé inscenace na našem území, bylo by možné jěště pátrat v Národní knihovně, či v archivu Národního divadla.
- Inscenace Dumasova textu
1955 Krajské krušnohorské divadlo Teplice
1958 Městské oblastní divadlo Kolín
1958 Horácké divadlo Jihlava
1967 Divadlo J.Průchy Kladno – Mladá Boleslav
1967 Slovácké divadlo Uherské Hradiště
1967 Divadlo Vítězného února Hradec Králové
1969 Těšínské divadlo Český Těšín – Polská scéna Český Těšín
1971 Divadlo Na zábradlí Praha činohra Divadla Na zábradlí
1979 Horácké divadlo Jihlava
1981 Krajské divadlo Příbram
1982 Krajské a oblastní divadlo Český Těšín – Česká scéna Těšín
1995 Jihočeské divadlo České Budějovice – činohra České Budějovice
1998 Slovácké divadlo Uherské Hradiště
2009 Těšínské divadlo Český Těšín – Česká scéna Těšín
- Inscenace dle předlohy A.Dumase ml.
1977 Kraus A-, Dumas A. ml. (Divadlo Vítězného února Hradec Králové)
1979 Scherhaufer P., Ambrozová A., Pospíšil M. (Státní divadlo Brno – Divadlo na provázku Brno)
1991 „La Traviata” Simon L., Weigl P., Piave M.F., Verdi G. (Národní divadlo Praha – balet Národního divadla Praha )
1992 „La Traviata” Vonásek R., Piave M.F. Verdi G. (Národní divadlo Praha – opera Národního divadla Praha)
1997 Skála G., Dumas ml. A. (Východočeské divadlo Pardubice )
2002 Žák J., Ceccaty de R., Dumas ml.A. (Plzeň : Umělecká agentura A.Kaška)
2005 „La Traviata” Piave M.F. Verdi G (Jihočeské divadlo České Budějovice)
2006 „La Traviata” Kronbergerová M., Piave M.F. Verdi G. (Praha :Státní opera)
2007 Pavlíček M., Čermáková V., Steigerwald K., Dumas A. ml. (Divadlo Ta Fantastika Praha )
2010 „Marguerite” Prostějovský M., Boublil A., Schönberg C., Kent. J., Zamora M. (Ostrava : Národní divadlo Moravskoslezské)
- Hlavní a vedlejší text
V textu naprosto převažuje hlavní text, vedlejšího textu je málo (na začátku každého dějství je definována scéna, dále jsou scénické poznámky krátké a strohé, např. „Nanynka připravuje večeři. Varville spí v křesle.”1 či „Drží bank v bakaratu.”2 )
- Frekvence výstupů postav
Jednoznačně nejvíce výstupů má hlavní postava Markéta Gauthiérová, následuje Alfréd a Prudencie.
- Srovnání času fabule, syžetu a diváckého času
Divácký čas je cca hodinu a půl. Syžet se odehrává v průběhu cca 9 měsíců. Součástí fabule jsou však i události minulého roku. První a druhé dějství se odehrávají v pařížském bytě, krátce po sobě, třetí dějství s odstupem tří měsíců ve venkovském domě nedaleko Paříže. Čtvrté dějství probíhá ve společenském salónu, asi měsíc od třetího. Páté dějství se odehrává opět v pařížském bytě hlavní postavy, minimálně čtvrt roku od čtvrtého dějství, na Nový rok.
- Závěr
Drama Dáma s kaméliemi diváka provádí smutým osudem ženy, která na první pohled žije život plný zábavy a povrchním povyražením, a není schopna skutečné lásky. Jeden z jejích obdivovatelů však dokáže získat její důvěru, a jejich lásce nestojí nic v cestě. Zásadní obrat nastává ve čtvrtém obraze třetího dějství, kde otec mladíka hlavní postavu přesvědčí, aby svého milého opustila v jeho zájmu. Vypadala že je bezcitná, ale ve skutečnosti je schopna obrovské oběti. V závěru umírá, a jejímu milenci zůstává pocit viny z toho, jak ji křivdil. Odkaz na osud Manon Lescaut cituje i sám autor – hlavní postava tuto knihu čte. Je pravděpodobné, že Alexandr Dumas mladší román napsal podle událostí, které osobně zažil, a v příběhu ho můžeme nalézt právě v postavě milované Dámou s kaméliemi – v postavě jménem Alfréd Duval. Pokud skutečně čerpal z vlastní zkušenosti, pak se mu podařilo uchovat pocit zklamání a dojetí všech, kdo umírající ženu znali. Důkazem je obrovský, déle než 150 let trvající úspěch tohoto dramatu.
- Poznámkový aparát:
1. DUMAS, Alexander, ml. 1973. Dáma s kaméliemi. Bělohradská, Hana; Fárová, Anna; Gillar, Jaroslav. Praha : Dillia. str.3.
2. DUMAS, Alexander, ml. 1973. Dáma s kaméliemi. Bělohradská, Hana; Fárová, Anna; Gillar, Jaroslav. Praha : Dillia. str.56
- Prameny:
DUMAS, Alexander, ml. 1973. Dáma s kaméliemi. Bělohradská, Hana; Fárová, Anna; Gillar, Jaroslav. Praha : Dillia, 1973. 75 stran.
BROCKETT, Oscar. Dějiny divadla. 2.vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 948 stran. ISBN 978-80-7106-576-0
INSTITUT UMĚNÍ – DIVADELNÍ ÚSTAV. 2011. Databáze Divadelního ústavu [online]. Divadelní ústav. [cit. 30.1.2012]. Dostupné z WWW: <http://db.divadelni-ustav.cz>