Archive for November 2018

Soutěž o vstupy na Grandmaster Flash

Víte, že Grandmaster Flash, vlastním jménem Joseph Saddler, narozen roku 1958, patří mezi úplný zakladatele hiphopu, a první hiphopovou kapelu Grandmaster Flash and the Furious Five, založil už v roce 1976 ?

Víte, že je jeden z prvních, kdo gramofon považoval za hudební nástroj, a je tedy zakladatelem turntablismu? Víte, že v roce 1982 natočil s The Furious Five singly “MESSAGE” a “WHITE LINES”, a položil tak základy modernímu hip hopu?

V České republice vystoupí vůbec poprvé v Roxy ve čtvrtek 6. prosince 2018. Jeho mimo americká tour začíná v Maďarsku a obsáhne Polsko, Čechy, Katar, Francii, Německo, Velkou Británii, Ukrajinu, Holandsko, Švédsko. To však není to hlavní, důležitější je 5 důvodů, proč si jeho návštěvu v ČR nenechat ujít a také přiložená soutěž, v které můžete vyhrát lístky!

5 důvodů, proč nepropásnout Grandmaster Flash:

1) Vůbec první deska, na které se objevily scratche byla Grandmaster Flash – Adventures On The Wheels Of Steel z roku 1981. Přesto, se za vynálezce scratchování prohlašuje Grand Wizard Theodore, však podle jiných pramenů je jím právě Grandmaster Flash, a to i proto, že je starší, a gramofon se pro něj stal hudebním nástrojem, už když byl malým chlapcem a hrál si s vynily svého otce. Grand Wizard Theodore si sice vymyslel precizní historku, popisující moment vynalezení scratche ve chvíli, kdy mu vynadávala jeho matka, ale faktem zůstává, že byl také z Bronxu, a staršího DJ Flashe znal. To, že svou kapelu pojmenoval Grand Wizard Theodore and the Fantastic Five nasvědčuje tomu, že Flashe obdivoval… a kopíroval… Grandmaster Flash je rozhodně považován za jednoho ze zakladatelů turntablismu aneb technického djingu.

2) New York Times ho nazvali Hip Hop’s first virtuoso. A jak řekl jeden hudební milovník: Grandmaster Flash je pro hiphop to samé, jako Velvet Underground pro punk. Nebo King Tubby pro dub. Nebo Wiley pro grime. Byli předchůdci, dělali hudbu daného žánru dříve, než vůbec dostala jméno.

3) Grandmaster Flash byl zpodobněn i v Netflix seriálu The Get Down, který mapuje atmosféru přelomu 70. a 80. let v New Yorku, a vznik nových hudebních žánrů.

4) Pokud jsi dj, je tvoje návštěva povinností, protože Grandmaster Flash je opravdu jeden z těch, kdo to vše začal. A je naše povinnost ho uctít jako DJ, a ne tak, jak se tomu stalo v Austrálii, kde před tamním koncertem redaktor magazínu Undercover urazil Grandmastera Flashe, když ho ve svém článku nazval Veleknězem rapperů. “Rozhodně nejsem rapper, jsem DJ!”, ozval se tehdy Flash poté, co si článek přečetl. To u nás nehrozí, víme dobře, kdo jsi Flashi !!

5) V roce 2007 byl uveden do síně rock´n´rollové slávy v Clevelendu, po boku největších ikon hudby 20.století. Kdyby ti tohle ocenění nestačilo, poslechni si totálně unikátní nahrávka rapování před rokem 1979. Tak takhle jamoval Flash dříve, než se většina z nás narodila: “Grandmaster Flash & The 4 MCs ” 12/23/1978

Soutěž o 2 x 2 vstupy:

Fotka Tiny Weymouth a Grand Master Flash, 1981. Tato fotka vznikla, když Weymout vedle kapely Talking Heads měla side projekt Tom Tom Club se svým manželem Chris Frantz. Jejich track Genius of Love byl Grandmaster Flashem vysamplován do It´s Nasty. Podle fotografky je toto záznam jejich prvního setkání.

Pecka It´s Nasty

Grandmaster Flash and The Furious Five tedy vydali v roce 1982 It´s Nasty v kterém použili sample z písně Genius of Love. Je to jeden z nejsamplovanějších rytmů 80.let v r´n´b a hiphopu. Která světově dodnes populární zpěvačka pak také použila tento sampl do své písně z roku 1995?

(odpověď Mariah Carey – Fantasy )

Na odpovědi se těší soutez@bbarak.cz do úterý 4. prosince. Jako předmět mailu uveďte Roxy a nezapomeňte připsat i celé jméno a nejrychlejší kontakt na vás. Hodně štěstí! (Soutěž ukončena.)

Text a otázky do soutěže 113kw, původně pro bbarak.cz .

FOTOREPORT Rest v Roxy

Milovaný REST z labelu Ty Nikdy završil opakovaným křestem svou Restart Tour 2018 v 10. listopadu 2018 v pražské Roxy. Restovski se po půl roce vrátil na místo, v květu začal. A zase full house! Totálně narváno. Kromě MC GEY ho podpořil i COLECTIV, který křtil své nové album První a posel dní v Tresor clubu v Praze v zápětí !

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .

« 1 of 2 »

FOTOREPORT Evidence v klubu Futurum

9. listopadu 2018 se do klubu Futurum vrátil milovaný Evidence, aby zde představil asi nejosobnější kousek své diskografie, novou desku Weather or Not.

Mezi sluncem a bouří. Mezi vrcholy a dny. Mezi řádky. Mezi životem a smrtí. Mezi kolébkou a smrtelnou postelí. Tam všude píše Evidence svou novou desku Weather Or Not. I v létě z ní mrazí. Husí kůži by z ní měla i labuť při své poslední písni. Klub Futurum doslova praskal ve švech, a Evidence na pódiu prýštil neutuchající energií. Díky za skvělej mejdan!

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .

FOTOREPORT Obie Trice v Roxy

6. listopadu 2018 se do Roxy vydaly legendy Obie Trice a Swifty McVay z D12.

Jako český předskokan vystoupil Flux, který teď vydává vlastní vynil. Obie Trice předvedl nadšeným fanouškům své největší hity, samozřejmě nevynechal Real Name No Gimmicks, který spolu s albem Cheers produkoval Eminem. Na pražském pódiu mu supportoval Swifty McVay z legendární detroitské Dirty Dozen. Spolu s Obiem Trice přijel oslavit 15 leté výročí alba Cheers, pojmenovaném podle amerického sitcomu z prostředí baru, plného štamgastů Cheers – Na zdraví, který vysílala v letech 1982 až 1993 televizní stanice NBC. Obie a Swifty, spolu s pár fanoušky po koncertě navštívil pražskou Chocobambu, žižkovský bar, v kterém už bylo natočeno pár rapových videí. Na zdraví!

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .

INTERVIEW + FOTOREPORT Nothing,nowhere v Café v Lese

Nothing,nowhere je pseudonym Joe Mulherina, narozeného roku 1992. Je straight edge vegan, nikdy nekouřil, nepil ani neužil žádnou drogu, a veganem se stal v prváku na střední škole.

Zde formoval kapelu Mulherin, kterou měl se svými kamarády. Zároveň se zabýval filmařinou, chodil na filmovou školu ve Vermontu, a autorsky spolupracoval na krátkém filmu Watcher, se kterým se umístil na Vermontském filmovém festivalu. V roce 2013 se zůčastnil festivalu Cannes, kde v rámci workshopu natočil film, který pak získal tři ceny. Od roku 2015 uploaduje na soundcloud svou hudbu pod jménem Nothing,nowhere. V červnu 2015 vydal své debutové album „the nothing, nowhere“ LP na bandcampu. Po vydání dalších dvou EP, „Bummer“ a „Who Are You“ ve spolupráci s rakouským producentem Oilcolor, v říjnu 2017 vydal album „Reaper“, album kytarového emo rapu, které New York Times označily za nejslibnější album roku. Album produkoval spolu s producenty Erik Ron a Jay Vee. V únoru roku 2018 se upsal k labelu Fueled by Ramen, a vydává nové tracky a videa. V říjnu a listopadu byl na tour v Evropě, a následuje americké turné.

4. listopadu 2018 se do Café V Lese na zcela vyprodaný koncert amerického rodáka z Massachusetts Nothing,nowhere, kterému předskakoval hudebník Lontalius z Nového Zélandu. Jeho procítěná produkce narvané publikum navnadila, a Joe Mulherin, aka nothing.nowhere potom vlítnul na podium jako kulový blesk, bylo témeř nemožné ho vyfotit. Naštěstí předtím se nám podařilo s ním udělat rozhovor, který vám přinášíme.

1. Kdo je Joe Mulherin a kdo je Nothing,nowhere – krom toho, že je to velmi úspěšný tvůrce s 3 LP a 4 EP? A proč jsi se rozhodl „Bummer“ a „Who are you?“ vydat jako kazety?

NN: Já doufám, že Joe Mulherin a Nothing,nowhere jsou ta samá osoba, protože bych opravdu chtěl, aby lidé viděli mé pravé já. Už když jsem začínal s Nothing, nowhere, tehdy jsem zůstával anonymní, ale dával jsem do své hudby spoustu svých autentických emocí. Jde to opravdu až na dřeň, dávám do Nothing,nowhere svou duši. Rozhodl jsem se vydat „Bummer“ a „Who are you“ vydat na kazetách, protože jsem velmi nostalgický, a miluju devadesátky a vzpomínky na svoje dětství, když jsem byl v autě s mámou a viděl jak dává kazety do rádia, napadlo mne, že by to mohlo být fajn. A na show to byla sranda, lidé se ptali jestli máme cd nebo vinyly, a my jim ukázali kazety, a pak ty jejich překvapené výrazy, no… možná to udělám znovu.

2. V jednom z rozhovoru (pro UPSETmagazine) jsi řekl, že je pro tebe stále překvapující, že lidé tvou hudbu poslouchají. nejen poslouchají, ale že každý citlivý člověk soucítí z tvých písní bolest a smutek. Mne např. track „I´m sorry I´m trying“ skoro rozplakal, ale zároveň tím k tobě získávám obdiv, a pocit porozumění. Jak vnímáš dál reakce posluchačů, co v tobě vyvolává, když vidíš odezvu své tvorby v dalších lidech?

NN: Nechci lidi rozplakávat, je to myšleno pozitivně. Díky odezvě na sovu tvorbu si připadám, jako bych měl nějaký smysl, jako, že dělám něco smyluplného ve svém životě. Zažil jsem momenty, kdy, jsem si nebyl jistý tím, co dělám, nebo co je smyslem mého života, a tak dnes vidět lidi nechávat si udělat tetování ve jménu Nothing,nowhere, a vidět lidi na koncertech procítit skutečné emoce ze slov, které já píši, to jsou zážitky a pocity, které jsou pro mne velkou odměnou. A nechci to brát jako samozřejmost, protože jsem si opravdu nikdy nemyslel, že by se něco takového mohlo povést…

3. Jak pracuješ? Jaká je cesta od nápadu k hotovému, máš nějaké zvyky, které ti pomáhají pracovat rychleji? Na kterém albu ti šla práce nejsnáze od ruky? A jak probíhala? Bylo to na albu „ruiner“, které, jak producent Jay Vee přiznal na twitteru, vzniklo během 14 dnů?

NN: Svůj pracovní „styl“ pro psaní hudby, jsem si stanovil už v době, kdy jsem byl mladší. Spočívá v tom, že jsem zjistil, že čím méně času strávím tvorbou něčeho, tím lepší to může být. Uvědomil jsem si, že když jsem jednou dělal na songu asi pět dnů, tak ten pátý den jsem cítil, že už „nevím jistě, jestli to vůbec funguje“. Některé moje vydané skladby byly napsány asi za 30 minut. S inspirací je to zvláštní, někdy se objeví v nepředvídaném čase, jako třeba, když řídím. Můj telefon je plný hlasových vzkazů, a k některým když se vracím, tak si říkám „co jsem tím myslel“ a už ani sám nevím, co znamenají… A pokud se bavíme o posledním albu, které jsme s Jay Vee dělali, tak jsme udělali asi 25 nebo 30 songů za 14 dnů, a pak jsme vybrali ty co se nám nejvíce líbily. Můj teď asi největší song „hammer“, byl napsán za asi hodinu, nebo tak, a je to opravdu sranda, jak se to někdy povede, ale myslím, že na svém přístím albu, si dám víc na čas. Nechci nechat lidi čekat, ale dám si trochu víc času, abych viděl, co to udělá, prostě chci trochu experimentovat se svým pracovním procesem.

4. Kdo jsou lidé, kteří hrají ve tvých klipech, jsou to herci, nebo lidé, které znáš, či z rodiny, hlavně starší muž s dlouhými vlasy, objevující se ve více klipech?

NN: Většinu lidí, které vidíte v mých vidí znám. Jméno toho staršího muže je White Wolf (bílý vlk), a je zosobněním něčeho ztraceného, nostalgie, dětství a lítosti. V mých videích je vidět často, a mějte oči otevřené, protože s White Wolfem toho v budoucnu uvidíte víc!

5. V minulosti jsi se zabýval filmařinou, tvůj krátký film byly oceněny v Cannes. Jak natáčíš klipy, vymýšlíš scénaře sám, nebo oslovuješ různé videotvůrce a zajímá tě jejich nápad? Nejen v klipu k písni „ruiner“ se personifikuješ do podoby staršího muže, kterého sledujeme, jak se trochu naivním způsobem snaží o návrat své hudební kariéry. Ty sám se se v klipu objevíš jako člověk, kterého muž považuje za zástupce své cílové skupiny, tebe ale jeho tvorba nezajímá. Kdo je autorem třeba tohoto, dle mého názoru genialního, nápadu?

NN: Díky za to, že si myslíš, že je ten nápad geniální. Autorem jsem já, já jsem také natočil a sestříhal video. Cítím vděk za to, že mám zázemí ve filmu, protože mi to umožňuje udělat si sám pro Nothing,nowhere videa, a teď jsem v situaci, kdy mám větší budget, mám více peněz na to, dělat nápady, které jsem nebyl schopen dělat dříve. Video většinou vzniká tak, že si načrtnu pár nápadů na kus papíru a pak zavolám na svůj nahrávací label a řeknu „ mám tenhle divný nápad, s tímhle a je to něco jako starý muž, což jsem jako já v budoucnosti, nebo tak“… a oni většinou prostě jen řeknou „ok“ a pošlou mě dělat co potřebuji.

6. Vnímáš rozdíly mezi evropským a americkým publikem? Jak se ti líbil koncert v Polsku, koncerty ve Velké Británii aj. ?

NN: Všiml jsem si rozdílu ve vášnivosti publika, v Evropě. Publikum je tady úžasné, a z toho jaké jsem tady potkal lidi, mohu říct, že tady lidi opravdu milujou hudbu. A jak zmiňuju ve skoro každém interview, americké turné bude mít těžkou konkurenci, protože evropské tour a publikum na něm, zatím bylo skvělé a nevím, co by se muselo stát na americkém tour, aby to bylo lepší. A Česká republika a Praha je nádherná, jak vidím ty budovy a je zde také krásná přiroda, jako všiml jsem si že i kolem dálnice, líbilo se mi, listy, a ty kopce, a opravdu se mi tady líbí, není to vůbec takové, jak jsem nejdříve čekal, je to mnohem víc cool a trochu mi to připomíná krajinu tam, odkud pocházím.

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .

FOTOREPORT Maniak v Rock Café

3. listopadu 2018 pokřtil v pražském Rock Café Maniak své album Husky.

Ve své výjimečně energické show brněnský rapper Maniak předvedl svou urputnou energii v tom nejlepším slova smyslu. Společne s MC GEY, REST, ORION a Black Angelika rozskákali všechny děti, i ty, kdo jsou děti ve třiceti pěti. Biggboss párty měla brutální kotel i přesto, že Vladimír 518 se omluvil z účasti.

Text a foto 113kw, původně pro bbarak.cz .

« 1 of 2 »